Cena s DPH / bez DPH
Hlavní stránka>ČSN EN ISO 1133-1 - Plasty - Stanovení hmotnostního (MFR) a objemového (MVR) indexu toku taveniny termoplastů - Část 1: Standardní metoda
Sponsored link
Vydáno: 01.02.2023
ČSN EN ISO 1133-1 - Plasty - Stanovení hmotnostního (MFR) a objemového (MVR) indexu toku taveniny termoplastů - Část 1: Standardní metoda

ČSN EN ISO 1133-1

Plasty - Stanovení hmotnostního (MFR) a objemového (MVR) indexu toku taveniny termoplastů - Část 1: Standardní metoda

Formát
Dostupnost
Cena a měna
Česky Tisk
Skladem
315 Kč
Označení normy:ČSN EN ISO 1133-1
Třídící znak:640861
Počet stran:28
Vydáno:01.02.2023
Harmonizace:Norma není harmonizována
Katalogové číslo:516456
Popis

ČSN EN ISO 1133-1

Tento dokument specifikuje dvě metody pro stanovení hmotnostního indexu toku taveniny (MFR) a objemové-ho indexu toku taveniny (MVR) termoplastů za stanovených hodnot teploty a zatížení. Metoda A je metoda měření hmotnosti. Metoda B je metoda měření posuvu pístu. Zkušební podmínky pro měření indexu toku taveniny jsou obvykle specifikovány v normě pro daný materiál spolu s uvedením odkazu na tento dokument. Zkušební podmínky běžně používané pro termoplasty jsou uvedeny v příloze A. Objemový index toku taveniny (MVR) je obecně vhodný pro srovnávání materiálů s různým obsahem plniva a pro srovnávání plněných a neplněných termoplastů. Hmotnostní index toku taveniny (MFR) lze stanovit z MVR nebo naopak za předpokladu, že je známa hustota taveniny při zkušební teplotě a tlaku. Tento dokument lze také použít pro termoplasty, jejichž reologické chování během měření ovlivňují jevy jako je hydrolýza (štěpení řetězce), kondenzace nebo síťování, ale pouze tehdy, je-li tento vliv malý a je-li opakovatelnost a reprodukovatelnost v přijatelném rozmezí. Pro materiály, které vykazují významné ovlivnění svého reologického chování během zkoušky, není tento dokument vhodný. V takových případech se použije ISO 1133-2. POZNÁMKA - Smykové rychlosti jsou při těchto metodách mnohem nižší než při běžných podmínkách zpracování a tudíž hodnoty získané těmito metodami pro různé termoplasty proto ne vždy korespondují s chováním těchto materiálů při zpracování. Obě metody se používají především při kontrole kvality.