ČSN EN ISO 13426-1

Tato norma popisuje referenční metody zkoušení pevnosti vnitřních strukturálních spojů geobuněk za různých podmínek namáhání. Spoje geobuněk je možné narušit čtyřmi různými způsoby: 1) smykem, tj. silou působící rovnoběžně se spojem; 2) odlupováním nebo delaminací, tj. silou působící kolmo na spoj; 3) napínáním tahem, tj. silou působící kolmo na spoj dvou sousedících buněk; 4) místním nadměrným namáháním, tj. užitím upínacího prvku, který místně nadměrně namáhá spoj a způsobuje tak narušení stlačením, smykem nebo odlupováním. Pro zkoušení pevnosti spojů nelze stanovit jedinou metodu zkoušení a proto by se měly zásady pro zkoušení výše uvedených metod upravit pro každý jednotlivý výrobek. Zkoušky se provádějí na vzorku ve tvaru X vyříznutém z geobuňkového panelu. Vzorek se upne do svorek trhacího přístroje s konstantní rychlostí zatížení a měří se a znamenává se jeho odolnost vůči různým způsobům namáhání.