Cena s DPH / bez DPH
Hlavní stránka>ČSN EN ISO 15512 - Plasty - Stanovení obsahu vody
Sponsored link
Vydáno: 01.06.2020
ČSN EN ISO 15512 - Plasty - Stanovení obsahu vody

ČSN EN ISO 15512

Plasty - Stanovení obsahu vody

Formát
Dostupnost
Cena a měna
Česky Tisk
Skladem
325 Kč
Označení normy:ČSN EN ISO 15512
Třídící znak:640113
Počet stran:36
Vydáno:01.06.2020
Harmonizace:Norma není harmonizována
Katalogové číslo:510194
Popis

ČSN EN ISO 15512

Tento dokument specifikuje metody pro stanovení obsahu vody v plastech ve formě prášku, granulí nebo konečných výrobků. Těmito metodami se nezkouší nasákavost plastů vodou (kinetická a rovnovážná) tak, jak se měří podle ISO 62. Metoda A je vhodná pro stanovení obsahu vody nižší než 0,1 % s přesností 0,1 %. Metody B a C jsou vhodné pro stanovení obsahu vody nižší než 0,01 % s přesností 0,01 %. Metoda D je vhodná pro stanovení obsahu vody nižší než 0,01 % s přesností 0,01 %. Metoda E je vhodná pro stanovení obsahu vody nižší než 0,001 % s přesností 0,001 %. Uvedené přesnosti jsou detekčními limity, které závisejí také na maximální možné hmotnosti vzorku. Obsah vody je vyjádřen jako procentuální hmotnostní zlomek vody. Metoda D je vhodná pro polyamid (PA), polykarbonát (PC), polypropylen (PP), polyethylen (PE), epoxidovou pryskyřici, polyethylentereftalát (PET), polyester, polytetrafluorethylen (PTFE), polyvinylchlorid (PVC), polymer kyseliny mléčné (PLA), polyamidimid (PAI), nedoporučuje se zvláště pro vzorky, které mohou uvolňovat NH3. Metody A, B, C a E jsou obecně vhodné pro všechny typy plastů a stupňů vlhkosti. Obsah vody je důležitým parametrem při zpracování materiálů a měl by být udržován pod hodnotou předepsanou v příslušné materiálové normě. V tomto dokumentu je specifikováno šest alternativních metod. - Metoda A je metoda extrakční, používající bezvodý methanol s následným stanovením extrahované vody titrací podle Karla Fischera. Lze ji použít pro všechny plasty a je použitelná pro granule menší než 4 mm × 4 mm × 3 mm. Metoda se může také použít např. pro předpolymerované materiály ve formě prášku, které jsou nerozpustné v methanolu. - Metoda B1 je založena na principu odpařování vody pomocí trubkové sušárny. Voda obsažená ve zkušebním vzorku se odpařuje a přivádí se do titrační nádobky pomocí suchého vzduchu nebo dusíku jako nosného plynu, s následným stanovením shromážděné vody titrací podle Karla Fischera nebo coulometrickým stanovením pomocí čidla vlhkosti. Lze ji použít pro všechny plasty a je použitelná pro granule menší než 4 mm × 4 mm × 3 mm. - Metoda B2 je založena na principu odpařování vody pomocí vyhřívané vzorkovací lahvičky. Voda obsažená ve zkušebním vzorku se odpařuje a přivádí se do titrační nádobky pomocí suchého vzduchu nebo dusíku jako nosného plynu, s následným stanovením shromážděné vody titrací podle Karla Fischera. Lze ji použít pro všechny plasty a je použitelná pro granule menší než 4 mm × 4 mm × 3 mm. - Metoda C je metoda manometrická. Obsah vody se stanoví z nárůstu tlaku způsobeného odpařováním vody za vakua. Metoda není vhodná pro vzorky plastů obsahujících těkavé látky, jiné než vodu, v takovém množství, které významně přispívá ke zvýšení tlaku par při teplotě okolí. Prověřování týkající se přítomnosti větších množství těkavých látek by se mělo provádět periodicky, např. metodou plynové chromatografie. Toto prověřování se vyžaduje zejména u nových typů nebo kvalitativních druhů materiálu. - Metoda D je termocoulometrická metoda používající k detekci odpařené vody čidlo s oxidem fosforečným (P2O5). Voda obsažená ve zkoušeném podílu vzorku se odpařuje a přivádí se do senzorového čidla pomocí suchého vzduchu nebo dusíku jako nosného plynu, následuje coulometrické stanovení shromážděné vody. Tato metoda nelze použít na vzorky plastů obsahující těkavé sloučeniny jiné než voda v množství, které významně přispívá ke zvýšení tlaku par při pokojové teplotě. To se týká zvláště těkavých složek, které mohou reagovat s kyselým povlakem čidla s oxidem fosforečným, např. amoniak nebo jakýkoli druh aminů. Pravidelně se musí kontrolovat přítomnost velkého množství těkavých sloučenin. Tyto kontroly jsou vyžadovány zejména u nových typů nebo tříd materiálu. - Metoda E je metoda založená na hydridu vápenatém. Obsah vody ve vzorku se odpařuje v důsledku kombinace vakua a zahřívání. Odpařená voda reaguje s hydridem vápenatým na molekulární vodík a hydroxid vápenatý. Vodík způsobuje zvýšení tlaku ve vakuu, který je úměrný odpařené vodě. Těkavé složky, které nereagují s hydridem vápenatým, kondenzují v chladicí jímce a neovlivňují měření.