ČSN EN ISO 17294-2

Tato část evropské normy 17294 specifikuje metodu stanovení následujících prvků: antimon, arsen, baryum, beryllium, bismut, bor, cesium, cer, cín, draslík, dysprosium, erbium, europium, fosfor, gadolinium, gallium, germanium, hafnium, hliník, holmium, hořčík, chrom, indium, iridium, kadmium, kobalt, lanthan, lithium, lutecium, mangan, měď, molybden, neodym, nikl, olovo, palladium, platina, praseodym, rhenium, rhodium, rubidium, ruthenium, samarium, skandium, selen, sodík, stroncium, stříbro, terbium, thallium, tellur, thorium, thulium, uran, vanad, vápník, wolfram, yttrium, ytterbium, zinek, zirkon a zlato ve vodě [například v pitné, povrchové, podzemní, odpadní vodě a ve výluzích (9.2)]. Tyto prvky lze také stanovit s přihlédnutím ke specifickým a dodatečně se vyskytujícím rušivým vlivům ve vodě, kalech a sedimentech po rozkladu (například po rozkladu vody provedeném podle ISO 15587-1 nebo ISO 15587-2). Pracovní rozsah závisí na matrici a na výskytu rušivých vlivů. V pitné vodě a v relativně málo znečištěných vodách se u většiny prvků pohybuje v mezích od 0,1 g/l do 1,0 g/l.