ČSN EN ISO 17636-1

Tato norma specifikuje základní techniky radiografie se záměrem umožňujícím získat hospodárně uspokojivé a opakovatelné výsledky. Tyto techniky vycházejí z obecně poznané praxe a základní teorie tohoto tématu, kontroly tavných svarových spojů pomocí průmyslových radiografických filmů. První část normy EN ISO 17636 se týká spojů plechů a trub. Po objasnění teoretických aspektů používaných technik norma popisuje postupně úpravu povrchu zkušebních těles a jednotlivá stádia výroby, polohy svarů na radiogramech, identifikaci radiogramů, způsoby značení, překrývání filmů, typy a umístění měrek jakosti obrazů, hodnocení jakosti obrazu, minimální hodnoty jakosti obrazu a kvalifikaci zkušebního personálu. Velmi podrobně jsou v normě probírány doporučené techniky snímkování a jejich dílčí etapy, počínaje uspořádáním zkoušky, volbou napětí na rentgenové lampě a zdroj záření, filmové systémy a kovové folie, směr svazku záření, cesty snížení rozptýleného záření, volba vzdálenosti zdroj záření - zkušební objekt, maximální oblast jediné expozice, optická hustota radiogramu, zpracování a finální prohlížení filmů. Závěrečná kapitola normy uvádí nutné položky zkušebního protokolu. Norma obsahuje dvě samostatné přílohy, přičemž prvá z nich se zabývá doporučeným počtem expozic pro vyhovující zkoušku obvodového tupého svaru a druhá pak minimální jakosti radiografického obrazu.