ČSN EN ISO 178

Tato norma uvádí metodu pro stanovení ohybových vlastností tuhých plastů a polotuhých plastů za definovaných podmínek. Je definováno standardní zkušební těleso, ale tam, kde je to vhodné, lze rozměry zkušebních těles volit. Je uvedena řada hodnot zkušebních rychlostí. Metoda se používá ke zjišťování chování zkušebních těles při namáhání ohybem a pro stanovení pevnosti v ohybu, modulu pružnosti v ohybu a dalších závislostí mezi napětím a deformací za definovaných podmínek. Podstatou zkoušky je zatěžování zkušebního tělesa volně podepřeného dvěma podpěrami přítlačným trnem uprostřed jejich rozpětí (tříbodový ohyb). Metoda je vhodná pro následující materiály: ­ termoplasty pro tváření, vytlačování a odlévání, včetně plněných a vyztužených termoplastů; desky z tuhých termoplastů; ­ reaktoplasty pro tváření, včetně plněných a vyztužených; desky z reaktoplastů. V souladu s ISO 10350-1 a ISO 10350-2] je tato norma vhodná pro materiály vyztužené vlákny, jejichž délka před zpracováním je menší nebo rovno 7,5 mm. Pro materiály vyztužené dlouhými vlákny (lamináty) o délce vláken větší než 7,5 mm, viz ISO 14125. Metoda není zpravidla vhodná pro tvrdé lehčené materiály a sendvičové struktury obsahující lehčené materiály. Pro tyto materiály lze použít ISO 1209-1 a/nebo ISO 1209-2.