ČSN EN ISO 307

Norma specifikuje metodu pro stanovení viskozitního čísla (někdy uváděného jako redukovaná viskozita) zředěných roztoků polyamidů v určitých specifikovaných rozpouštědlech. Metodu je možné použít nejen pro polyamidy, označené PA 46, PA 6, PA 66, PA 69, PA 610, PA 612, PA 11, PA 12, PA 6T/66 a PA MXD6 podle ISO 1874-1, ale i pro kopolymery polyamidů a jiné polyamidy, které jsou rozpustné v jednom ze specifikovaných rozpouštědel za daných podmínek. Metodu není možné použít pro polyamidy, vyrobené aniontovou polymerací laktamů nebo vyrobené se síťovacími činidly, neboť tyto polyamidy jsou v uvedených rozpouštědlech běžně nerozpustné. Vzorky polyamidu musí být v uvedených rozpouštědlech zcela rozpustné a přísady, které jsou v nich ob-saženy (např. vyztužující vlákna, retardéry hoření a modifikátory) nesmějí mít vliv na měření viskozity. Metoda se však může použít ke kontrole výroby směsí obsahujících přísady, které mají vliv na měření viskozity. V takových případech určitá směs v určitém rozpouštědle bude mít specifické viskozitní číslo, které zásadně nemůže být přepočítáváno z jednoho rozpouštědla na druhé jinak, než pomocí vztahu specifického pro příslušnou směs. Viskozitní číslo vypočítané tímto způsobem je vhodné pouze pro účely srovnávání v rámci jednoho výrobku. Stanovení viskozitního čísla je dáno obecným postupem, uvedeným v ISO 1628-1, specifické podmínky jsou uvedeny v této normě. Stanovení viskozitního čísla polyamidů poskytuje informaci o relativní molekulové hmotnosti polymerů.