ČSN EN ISO 3506-1

Tato část ISO 3506 stanoví mechanické vlastnosti šroubů vyrobených z austenitických, martenzitických a feritických druhů korozivzdorných ocelí, pokud jsou zkoušeny při teplotě okolí 15 °C až 25 °C. Vlastnosti se při vyšších nebo nižších teplotách mění. Norma platí pro šrouby: - s jmenovitým průměrem závitu (d) do 39 mm včetně; - s metrickým závitem ISO s průměry a roztečemi podle ISO 68-1, ISO 261 a ISO 262; - libovolného tvaru. Neplatí pro šrouby se zvláštními vlastnostmi jako např. svařitelnost. Tato část ISO 3506 nedefinuje odolnost proti korozi nebo oxidaci ve zvláštním prostředí, avšak některé informace o materiálech pro zvláštní prostředí jsou uvedeny v příloze E. Definice koroze a korozivzdornosti jsou v ISO 8044. Účelem této části ISO 3506 je klasifikace spojovacích součástí z korozivzdorných ocelí podle pevnostních tříd ocelí. Některé materiály lze použít při teplotách až 200 °C, některé při teplotách vzduchu až do 800 °C. Informace o vlivu teploty na mechanické vlastnosti jsou v příloze F. Korozní a oxidační charakteristiky a mechanické vlastnosti pro použití při zvýšených teplotách nebo teplotách pod 0 °C se musí dohodnout mezi uživatelem a výrobcem v každém jednotlivém případě. Příloha G ukazuje závislost rizika výskytu mezikrystalické koroze za zvýšených teplot na obsahu uhlíku. Všechny spojovací součásti z austenitických korozivzdorných ocelí jsou běžně nemagnetické v žíhaném stavu po zpracování za studena se mohou projevit některé magnetické vlastnosti (viz přílohu H).