ČSN EN ISO 75-1

Norma definuje obecnou metodu pro stanovení teploty průhybu při zatížení plastů. Definovány jsou různé typy zkušebních těles a různé hodnoty konstantního zatížení. Při zkoušce je standardní zkušební těleso namáháno konstantním zatížením v ohybu ve tříbodovém uspořádání, a to buď v poloze naplocho (přednostní poloha) nebo v poloze nastojato (volitelná poloha, která bude při příští revizi této normy vypuštěna). Teplota se zvyšuje stálou rychlostí. Měří se teplota, při které zkušební těleso dosáhne smluvního průhybu, který odpovídá definovanému přírůstku deformace v ohybu.