ČSN IEC 610

Tato norma stručně popisuje mechanizmy stárnutí izolačních soustav a metody zjišťování shody mezi stárnutím při zkouškách a ve skutečném provozu. V normě jsou také uvedeny diagnostické postupy používané při funkčních zkouškách. Hodnotí-li se chování izolační soustavy při urychlených funkčních zkouškách, mohou být získány nesprávné výsledky, jsou-li mechanizmy stárnutí v podmínkách zkoušky odlišné od mechanizmů stárnutí ve skutečném provozu. Riziko takových chyb se zvětšuje podle toho, jak se v provozu zvyšuje namáhání způsobující stárnutí. Ekvivalence mechanizmů stárnutí při zkoušce a v provozu musí ověřovat technická komise pro elektrická zařízení. Důležitost takového ověřovacího postupu se zvyšuje se stupněm zvyšování namáhání. Aspekty týkající se metodiky ověřování jsou uvedeny v kapitole 2. Diagnostické metody, které jsou obzvláště citlivé na zjišťované změny v podmínkách zkušebního vzorku, mohou mít výhodu, že zkoušky, při relativně méně intenzivních namáháních, mohou být zahrnuty do stanovení trendu charakteristik soustavy nebo rychlosti stárnutí. Je nutno připustit, že funkční zkušební postupy mohou vyžadovat výběr libovolného kritéria konečného bodu, který neodpovídá skutečnému poškození přístroje. Tento aspekt se zvažuje. Diagnostické metody jsou posouzeny v kapitole 3.