ČSN ISO 11843-3

Norma je třetí částí z řady norem zabývajících se detekční schopností měřicích postupů. Zatímco v první části, ČSN ISO 11843-1, jsou definovány základní pojmy z této oblasti a druhá část ČSN ISO 11843-2 se zabývá situací, kdy je vztah mezi střední hodnotou odezvy a hodnotou stavové proměnné popsán pomocí lineární kalibrační funkce, probírá se v této normě situace, kdy se nepoužijí nebo nemohou použít žádná data z kalibrace. Postup uvedený v této normě je možno použít pouze pro stanovení kritické hodnoty odezvy. Norma poskytuje metodu odhadování kritické hodnoty odezvy na základě aritmetického průměru a výběrové směrodatné odchylky opakovaných měření referenčního stavu v situacích, kdy lze hodnotu redukované stavové proměnné považovat za nulovou. Postup uvedený v této normě se doporučuje pro situace, kdy je obtížné získat velké množství aktuálních stavů, avšak velké množství základních stavů lze nastavit. Všechny v normě uváděné postupy předpokládají, že rozdělení výsledků měření je normální nebo že je to rozdělení normálnímu rozdělení blízké.