ČSN ISO 23380

Tato mezinárodní norma poskytuje návod pro výběr metod použitých pro stanovení stopových prvků v uhlí. Ke stopovým prvkům důležitým z hlediska životního prostředí patří antimon, arsen, beryllium, bor, kadmium, chlor, chrom, kobalt, měď, fluor, olovo, mangan, rtuť, molybden, nikl, selen, thalium, vanad a zinek. Do tohoto seznamu lze zahrnout radioaktivní stopové prvky, thorium a uran. Tato mezinárodní norma nepředepisuje metody používané pro stanovení jednotlivých stopových prvků. Pro potvrzení přesnosti jakékoliv metody je zásadní analýza vhodných certifikovaných referenčních materiálů (CRM) (viz ISO Guide 33).