ČSN ISO 2394

Tato mezinárodní norma poskytuje základy rozhodování o spolehlivosti a rizikách navrhovaných a hodnocených konstrukcí pro účely normotvorné i pro specifické projekty. Zásady uvedené v této mezinárodní normě platí pro většinu budov, infrastrukturu a inženýrské stavby, bez ohledu na jejich účel užívání nebo použitý materiál. Ve speciálních případech potenciálně extrémních důsledků poškození konstrukce (např. u jaderných elektráren nebo vrtných plošin) se při aplikaci této mezinárodní normy vyžadují specifické úpravy a řešení konstrukčních detailů. Účelem této mezinárodní normy je poskytovat podklady technickým komisím, které zodpovídají za tvorbu mezi-národních norem, národních norem nebo prováděcích předpisů s ohledem na daný záměr a v kontextu dané kraji-ny. Tato mezinárodní norma popisuje, jak lze uvážením zásad rizik a spolehlivosti podpořit rozhodování při navrhování a hodnocení konstrukcí a systémů během jejich cyklu životnosti. Uplatňují se tři různé, ale související úrovně přístupu, a to hodnocení rizik, spolehlivostní metody a polopravděpodobnostní přístup. Obecné zásady lze použít pro navrhování celých staveb (budov, mostů, průmyslových staveb, atd.), jednotlivých konstrukčních prvků a spojů, ze kterých se tvoří konstrukce a základy. Zásady této mezinárodní normy lze použít i na jednotlivé po sobě jdoucí etapy výstavby, pro manipulaci s konstrukčními prvky, na jejich montáž a všechny práce na staveništi, stejně jako na užívání konstrukcí během jejich cyklu životnosti, včetně údržby a obnovy, a případné odstranění. Riziko a spolehlivost umožňují zohlednit a popsat zatížení, odezvu konstrukce, trvanlivost, vlastnosti během cyklu životnosti, následky, pravidla navrhování, řemeslnou zručnost, postupy řízení kvality, a národní požadavky, které všechny vzájemně souvisí. Používání této mezinárodní normy vyžaduje znalosti nad rámec jednotlivých článků a příloh. Je na zodpovědnosti uživatele, že tyto znalosti má a využívá.