ČSN ISO 6383-2

Norma obsahuje ISO 6383-2:1983. ISO 6383 se skládá z následujících částí: Část 1: Metoda s použitím zkušebního tělesa typu trouser. Část 2: Elmendorfova metoda. Tato část specifikuje metodu stanovení síly potřebné pro šíření trhliny na danou vzdálenost za daných podmínek zatěžování, a to do konce zářezu ve zkušebním tělese z tenké ohebné plastové fólie. Max. tloušťka materiálu, kterou lze zkoušet, závisí na síle potřebné k roztržení materiálu a trhací kapacitě zkušebního přístroje. Touto metodou lze zkoušet, mimo jiné, i fólie z měkčeného polyvinylchloridu (PVC) a polyolefínu, avšak vliv protažení a účinky šikmého trhání u fólií s větší průtažností mohou způsobit špatnou reprodukovatelnost výsledků zkoušky. Tato metoda není vhodná ke zkoušení tvrdších materiálů, jako jsou např. fólie z neměkčeného PVC, nylonu a polyesteru. ČSN ISO 6383-2 (64 0613) byla vydána v květnu 1995.