ČSN ISO/IEC 9594-1

Tato část 1 je první částí desetidílné normy, která byla vypracována, aby usnadnila propojení systémů na zpracování informací poskytnutím adresářových služeb. Na soustavu všech takových systémů spolu s adresářovými informacemi, které jsou v nich obsaženy, lze pohlížet jako na jednolitý celek nazývaný adresář. Informace uložené v adresáři, souhrnně označované jako informační báze adresáře (DIB), se typicky používají k usnadňování komunikace mezi objekty, s objekty nebo o objektech, jimiž jsou např. aplikační entity, osoby, terminály a rozdělovníky. Adresář hraje významnou roli v propojení otevřených systémů. Cílem je, aby bylo možné s minimem technických dohod, přesahujících rámec samotných propojovacích norem, zajistit propojení systémů na zpracování informací od různých výrobců, pod různým managementem, s různými úrovněmi složitosti a různého stáří. Pro adresář je charakteristické, že výsledky adresářových dotazů nejsou závislé na totožnosti nebo místě tazatele, ovšem s výjimkou rozdílných přístupových práv nebo nepřenesené aktualizace. Vzhledem k této své vlastnosti je adresář nevhodný pro některé telekomunikační aplikace, například některé typy směrování. V případech, kdy jsou výsledky závislé na identitě tazatele, přístup k adresářové informaci a aktualizace adresáře mohou být odepřeny. Tato část 1 mezinárodní normy uvádí a modeluje pojmy adresář a DIB a podává přehled o službách a způsobilostech, které poskytují. Jiné mezinárodní normy využívají těchto modelů k definování abstraktní služby, kterou adresář poskytuje, a ke specifikaci protokolů, s jejichž pomocí lze tuto službu získat a šířit. Toto třetí vydání specifikuje verzi 1 a verzi 2 adresářových protokolů. První a druhé vydání specifikuje pouze verzi 1.